Smash Into Pieces dovezli do Prahy apokalypsu, publikum to ale nechalo chladným
V neděli se do Prahy vrátili stále oblíbenější Smash Into Pieces. Švédská kapela, která se před Covidem u nás téměř neohřála, si po úspěchu coby supportu Starset v roce 2023 Českou republiku velmi oblíbila – ještě týž rok se dvakrát vrátila (na festival Masters Of Rock a jako host Cyan Kicks), následující rok odehrála první českou headline show v Roxy, a tady se během svého dalšího velkého evropského turné zastavili i letos. Od prvního vystoupení u nás kapele přibylo množství fanoušků – klub neměl daleko k vyprodání. Večer nabídl hudbu rozmanitých žánrů a stylů z různých částí světa – kromě Smash Into Pieces vystoupili jako support také Enemy Inside a Dark Divine.
Poslední zmiňovaní celý večer otevírali. Kapela z americké Floridy u nás byla poprvé, ale publikum zaujala, přestože se žánrově a tematicky od headlinera poněkud lišila. Dark Divine hrají metalcore a post-hardcore točící se okolo hororových témat a Halloweenu – naživo hráli třeba „Halloweentown“, „Better Start Digging“, „Half Past Dead (Unbury Me)“ – a atmosféru show podtrhují temné kostýmy a makeup hudebníků. V line-upu by si hodně rozuměli s Ice Nine Kills, Black Veil Brides či Motionless In White, mezi jejichž fanoušky by jistě slavili ještě větší úspěch. Ale i v neděli v Roxy se jim docela dařilo, snad u nás tedy brzy dostanou větší příležitost – omezený prostor první předkapely je na skupinu s jejich potenciálem prostě málo.
V jiném stylu pokračovali němečtí Enemy Inside. Z temnoty Dark Divine jsme skočili rovnou do neonové party. Ze zběsilého blikání ledek ve tvaru křížů tyčících se z podia se o člověka div nepokoušel epileptický záchvat, jinak se ale pozornost upínala především na tvář kapely Nastassju Giulia, frontwoman s výrazným vokálem a vzhledem. Za poslední roky tu kapela byla už počtvrté, loni u nás odehrála i headline show, přesto bylo v publiku velmi málo fanoušků, kteří se tvářili, že kapelu znají. I když Enemy Inside disponovali talentem a energií, pod podiem velkou odezvu nevyvolali. Možná za to mohl i fakt, že Nastassja stála po celou dobu na malém podstavci, aby byla dobře vidět, což celkem omezilo její možnost pohybu. Show sama o sobě byla nicméně dobrá, kapela stačila zahrát o čtyři songy víc než Dark Divine a užili jsme si tak téměř plnohodnotné vystoupení, v němž nechyběly oblíbené skladby „Fuck That Party“, „Don’t Call Me An Angel“, „Sayonara“, „Should Have Known Better“ a „Venom“.
Pak už se na stagei objevili Smash Into Pieces, kteří nastolili zase úplně jinou atmosféru. Na stupňovém podiu se nejdříve objevil bubeník známý jako APOC – postava zahalená v kápi a se svítící maskou na obličeji, která promlouvá k obecenstvu elektronickým hlasem před jednotlivými songy – který i se svou bicí soustavou zaujal místo na stupni vysoko nad zbytkem kapely. Za chvíli ho doplnil i ostatní členové v postapokalyptických oděvech, a začala show o slušném rozsahu osmnácti songů. Skladeb se stihlo hodně asi i na úkor komunikace – pánové toho moc nenamluvili, zato do davu sypali jednu energickou bombu za druhou. Jejich elektronicky laděná směsice rocku a metalu by mohla sice vyvolat větší řádění, přesto se chytlavé melodie dočkaly odezvy v podobě tance a zpěvu pod podiem. Setlist sestával hlavně z alb Ghost Code (2023), Arcadia (2020) a novinky z konce loňského roku, alba Armaheaven se singly jako „Six Feet Under“, „Heroes Are Calling“, „Hurricane“, „Man Or Machine“ či „Big Bang“, který zazněl v přídavku. Na čtyři roky staré album Disconnect nedošlo, z o rok staršího A New Horizon se hrál song „Glow In The Dark“. Ze starší tvorby kapely, z minulé dekády, se dostalo na „Like This!“ a „Let Me Be Your Superhero“. Setlist obsahoval také singl „Boomerang“, na němž v originále hostoval švédský rocker Jay Smith. Na jeho živou verzi si kapela přizvala na pomoc Nastassju z předcházejících Enemy Inside. Píseň „Somebody Like You“, kterou nahráli ve spolupráci s Within Temptation, už zvládli sami. Nejnovější singl „Hollow“, který bude zřejmě součástí nového chystaného počinu, zazněl v přídavku.
Zážitek podbarvovaly živé animace promítané na stupních a barevně svítící blikající kytary, z nichž jedna ale asi v polovině koncertu bohužel vypnula. Další výtka pak směřuje k nazvučení vokálů všech kapel, které se v celkovém zvuku utápěly, a ke kratinkým pauzám mezi jednotlivými sety – které ale lze pochopit, vzhledem k tomu, že v Roxy se musí dodržovat brzká večerka. Celkově ale Smash Into Pieces i jejich hosté předvedli skvělé show, jen je škoda, že publikum bylo po celý večer poněkud vlažnější, než bývá zvykem. Kapely za to ale určitě nemohly.
text: Kai Klen // foto: Marri Saláková
