Masopoost jako horečkový sen. Kostýmy, pole dance, ale i zajímavá hudba
Zkusit se má všechno, a tak jsme v sobotu vyrazili v kostýmech na pražské Výstaviště na akci s opulentním názvem i průběhem zvanou Masopoost, kterou si kreativně vzali pod svá křídla šikulové z Nebálu a brandově a formálně jí zastřešil Ploom. Měli jsme čekat nečekané a zažít nevídané, což se částečně i stalo.
Spěcháme hned na začátek, protože večírek otevírali Barielové. Už během jejich setu jsme si všimli, že se tu pěkně vyhrálo s prostory, které navštívíme opět za měsíc na Andělech. Pavilony oddělovaly krom zdí i kusy látek, světelné instalace a další mini prvky, které utvářely celistvý vizuál. Dalším poznatkem pak byla cílovka 30+, kde jsme se řadili spíše k dorostu. Zpátky k Barielovi, kterého supportuje i jeho kapela, která k vibu akce přirozeně sedla.
Jakubovo tělo lemoval i nápis “stop wars”, který zjevně odkazoval k dalšímu hrozícímu válečnému konfliktu. Z příjemnějšího soudku, ale rozhodně působily i featy, kterého toho večera obohatily Athena Chlebová a Šmáca z Hello Marcel. Oba hosté se ocitli i na jeho loňské desce Život je jeden z nejtěžších.
Co mezi kapelama? I na tuto otázku se pořadatelé rozhodli odpovědět po svém skrze nejrůznější performances. Občas to sedlo přirozeně, občas trochu rušivě. Například díky jedné ze scének se zhruba o dvacet minut natáhlo vystoupení absolutních legend – Buty. A to nás teda celkem bolelo, protože na Buty se nesahá! Ikonická kapela si ale z lehčího průtahu nic nedělala a zandala svoje největší hity. A že jich za těch 40 let na scéně je! Ačkoliv se ocitly na Riots stage, jejich klídeček, pohodička a hity zafungovali krásně a patřili ke zlatým hřebům večera.
Když se ale vrátíme i k těm zmiňovaným výplňovkám – tak ty samozřejmě rostly s časem. Maškary, taneční vystoupení a pole dance vsuvky vypadaly samozřejmě lépe v plném sále, který se zaplnil již během Buty.
Dalším trochu kritckým bodem pro nás byla druhá Roots stage, kde to vonělo po jitrnicích, ale taky dost řinčelo talířema, příborama a skleničkama, což působilo, třeba při introspektivním setu dua James Cole & Idea, trochu nepatřičně rušivým dojmem.
Dostat se k menší stage nebylo zrovna nejjednodušší, zvlášť, když vám v cestě nestály jenom posluchači, ale taky stolky s obložené zmíněnou gastronomií. Nápad propojit gastro zónu s hudbou not bad, ale nemělo by vytlačovat to hlavní – program. A tím s kritikou končíme.
Na setu dua s nejlepším runem nejen na rapové scéně nebylo co vytknout a nepokrytě bychom jim za měsíc přáli alespoň jednoho z žánrových Andělů, protože jim jednoznačně náleží. Sluší se připomenout také blížící se Well Done tour, kde to bude hlavně o nich.
Večer se přelomil přes desátou a chvílemi rušivé elementy začaly dávat větší smysl. Doprovodný program rostl na své kreativitě a místy dával až příběhový prvek.
Morena byla zapálena a do hlavní role se obsadil rave. Nedefinovaným headlinerem hudebního večera byla ukrajinská raperka Alyona Alyona, kterou známe hlavně z Eurovize 2024. Dovezla do Prahy svůj energický set, který za doprovodu Masopoostních tanečnic dokázal zaujmout. Rozhodně fresh a zajímavé jméno v lineupu!
Za objev večera ale považujeme někoho jiného – Roland Cristal. Francouzský experimentátor dokonale zapadl do pokročilé fáze večera a nepřestával překvapovat. Někde mezi syrovou energií a přiznaným kýčem v dresu Jeremy Roenicka ovládl prostor a místy trochu chladnější dojem z akce přetrhl do totální party, kde povolily ledy. Tohohle baviče chceme zase někdy vidět!
A jak to tedy celkově vnímáme? Asi převážně dobře. Nebudeme lhát, dojmy se během večera dost měnily, ale v zásadně rostly. Vjemů bylo nemálo, někdy jich bylo moc, někdy dokonale zapadly, ale určitě to má potenciál a rádi této akci dáme šanci i v příštím roce.
Článek zpracovali: Gumi a Janča
